Dobrý den, předem bych rád poděkoval jednomu z členů komise pro naše SVJ, který našel tento zajímavý článek na
http://www.portalsvj.cz/diskuse/uspory-ze-zatepleni-0
Vážení, uvedu příklad SVJ s třiceti bytovými jednotkami. Před devíti lety jsme chtěli zateplovat, ale nakonec jsme si to rozmysleli a dům jsme nezateplili. Zastánci zateplení tehdy říkali, že po zateplení se spotřeba tepla v domě sníží o 40 %, a že -při očekávaném rychlém růstu ceny tepla- ušetříme, takže se vyplatí investovat do této akce cca 4.000.000.- Kč. Dnes již víme, kolik tepla jsme za tu dobu skutečně spotřebovali, i jak se zvýšila jeho cena. Můžeme tedy dost věrohodně spočítat úsporu, kterou bychom byli bývali inkasovali a porovnat ji se zmíněnou investicí.
Rok | Cena | Faktury | Spotř | Úspora | Úspora | Celkem |
---|---|---|---|---|---|---|
Kč/GJ | Kč | GJ | GJ | Kč | suma Kč | |
2003 | 353 | 328637 | 932 | 373 | 131445 | 131445 |
2004 | 388 | 315057 | 813 | 325 | 126023 | 257478 |
2005 | 431 | 333430 | 774 | 310 | 133372 | 390850 |
2006 | 502 | 341280 | 680 | 272 | 136512 | 527362 |
2007 | 494 | 335252 | 679 | 272 | 134101 | 661462 |
2008 | 578 | 417581 | 723 | 289 | 167112 | 828575 |
2009 | 604 | 440552 | 729 | 292 | 176221 | 1004796 |
2010 | 584 | 476862 | 817 | 327 | 190745 | 1195540 |
2011 | 644 | 417035 | 647 | 259 | 166814 | 1362355 |
Za minulých devět let bychom tedy bývali ušetřili na topení 1.362.355.-Kč. To není malá částka. Ale abychom ji ušetřili, museli bychom předtím jednorázově investovat (=zaplatit) 4.000.000.-Kč.
Dobrý den, připojuji jeden článek týkající se sice rozpočítávání nákladů na teplo, ale kde je na příkladech vidět, jak je opravdu velice složité dobrat se k nějakým výsledkům v úsporách nákladů na topení nebo ve spravedlivém rozúčtování těchto nákladů v bytových domech.
Dokud bude mít člověk možnost regulovat si topení dle svého uvážení, bude si otvírat okna „jak uzná za vhodné“, tak to pocítí okolní byty na své tepelné pohodě (a díky následnému rozúčtování i na své peněžence) … Jinak to prostě díky prostupům tepla nebude. Dohoda tak „velkého“ počtu bytů na společném postupu není dle mého názoru možná.
Paradoxně nejlepší a nespravedlivější výsledky by mělo centrální zregulování celé otopné soustavy s přihlédnutím k umístění bytů v domě a kdy zároveň úplně omezíte možnost zásahu vlastníka bytu do topení a „donutíte“ ho větrat pouze v určený čas či mu v tom zabráníte úplně a větrání zajistíte jinak – což je v našem baráku neproveditelné ….
http://vytapeni.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-vytapeni/10344-pravidla-pro-rozuctovani-nakladu-na-teplo-pro-vytapeni-novela-vyhlasky-c-372-2001-sb
Co se týká zateplení, myslím, že se zatím finančně nevyplatí a řešil bych prioritně jiné věci (vstupní prostory, výtahy, střechu?, …)
Hezký den
Zima Daniel
Dobrý den,
Po shlédnutí výše uvedené tabulky mi dovolte uvést několik připomínek. Autor si zaslouží ocenění za práci, kterou si dal se statistikou. Tabulka však neuvádí návratnost investice a je navíc matematicky špatně.
Tabulka vychází z chybné logické úvahy co to je úspora, a proto jsou hodnoty v ní uvedené špatně. Úspora, stejně jako například sleva, se počítá z hodnoty před úsporou, tedy před zateplením. V tabulce jsou počítány úspory z hodnot po úsporách, tedy po zateplení. Je tedy počítána úspora z úspory. Správně vyjádřeno se musí v našem případě hodnota spotřeby (sloupec 4) VYDĚLIT 0,6 a ne násobit 0,4, abychom dostali skutečnou úsporu.
Při úvahách o úsporách musíme vzít také v potaz zdražování energie. Jak z tabulky samotné vyplývá, cena tepla se za sledované období zvedla téměř na dvojnásobek. A jak to bude v budoucnosti?
Pro daný případ, při zvážení výše uvedených faktů, vychází úspora investice násobně výhodněji, než je naznačováno. Úspora je správně 2 271 217.- Kč místo 1 362 355.- Kč.
Při úvahách o návratnosti investice se musí brát na zřetel i další vlivy a to nejen růst ceny energie, ale např. chování objektu v létě, „uhlíková stopa“ nezatepleného objektu, prodloužení životnosti fasády a v neposlední řadě také zvýšení tepelné pohody v bytě, snížením gradientu teploty v místnostech. Když totiž topíme proti prochladlejším stěnám, musíme víc pustit topení a dochází k vyšší teplotě u stropu a nižší teplotě u země (lidově řečeno nám víc táhne na nohy v nezatepleném objektu než v zatepleném).
Předpokládám, že tento poslední důvod byl také argumentem při návrhu zateplení stropů v přízemí, který je nám aktuálně předkládán k posouzení na schůzi. Já osobně jsem pro zateplení a přeji vám příjemné teplo a ať vám, kteří budete zatepleni, „netáhne na nohy“.
S pozdravem Jindřich Vondrák
Dobrý den, jsem rád za tento komentář a hlavně za poslední odstavec.
Já jsem osobně také pro zateplení, ale v momentě kdy na to budou peníze. Bohužel x let se tady do fondu oprav vybírala velmi malá částka. Už pár měsíců po navýšení částky(momentálně to je 14 měsíců) většina vlastníků si myslí že už máme našetřeno na luxusní rezidenci(do toho spadá i zateplení).
Dal jsem si tu práci a přečetl jsem si i všechny diskuze k tomuto článku.
—————————–
Musím uvést jeden základní OOO (obecně oblíbený omyl). Ten zní – zateplíme a ušetříme. Než to rozvedu napíšu že jsem jednoznačný zastánce zateplení. Jenže teď vysvětlím ten OOO:
V domě se utratí ročně milion na teple.
Všichni topí naplno a v bytě je jim „dobře“, řekněme číselně třeba 23st.
Zateplí se.
Všichni topí naplno, kdo okna notevírá má najednou 27st kdo se nechce smažit otevře občas okno do mrazu a jen velice zodpovědný člověk (menšina) stále šteluje topení. V noci mají lidi i v místnostech kde nejsou ZBYTEČNĚ teplotu jak přes den.
Závěr dle skeptiků zateplení – vždyť se skoro nic neušetřilo!
Jenže!
Ono nestačí jen zateplit. Po zateplení se musí kompletně změnit chování jak lidí tak techniky. Spolu se zateplením je naprosto nutné udělat ještě:
Nová okna (to dělá asi každý)
Správně zregulovat otopnou soustavu plus..
.. správně nastavit termostatické hlavice případně vyměnit za nové a plně funkční (2+3 už udělá málokdo)
Mít instalované měřiče tepla – znovu upozorňuji že ani ne kvůli přerozdělení nákladů ale především jako motivační efekt k úsporám
Instalovat centrální regulátor tepla
Pak najednou zjistíte, že nezateplený dům platí za teplo milion, zateplený 800 tisíc a ten co udělal body 1–5 platí 300 tisíc.
Mám reálná data z mnoha podobných domů a ty jen potvrzují smutnou pravdu – zateplené domy proti nezatepleným jsou možná na 80% nákladů ale někde paradoxně dokonce i výše, vše záleží dle míry mrhání a neinformovanosti lidí. Jenže právě technika dle bodů 3–5 dokáže i mrhače správně omezit, samozřejmě zdůrazňuji že ani potom není nikomu zima, kdo chce má 20st kdo chce má 24st (i když to asi ne v noci). Dle bodů 1–5 výše se dá dostat i na 1/3 původních částek za teplo.
Úspory na teple jsou komplexní problém a myslet si že ho vyřeší pouze zateplení je blbost. Lidi jsou zvyklí desítky let topit nějak a po zateplení své návyky jen těžko mění.
——————————————–
BTW: Poslední větu si nebudu brát osobně. Vstup by se měl dělat jako celek. A jediným vlastníkům kterým může táhnout na nohy jsou ti, kteří pod sebou žádný byt nemají.
Souhlasím s Vašimi názory výše uvedenými. Nemá cenu se trumfovat úsporami nebo neúsporami plynoucími ze zateplení. Statisticky se dá dokázat cokoliv. Sám jsem ve své profesionální praxi zpacoval mnoho RoI (Return of Investment) a vím, jaké je to čarování. Zateplení obecně zvyšuje kulturu bydlení, pokud nebudeme používat hesla o moderních trendech. Jsem rád, že si tuto diskusi neberete osobně, neřeším co je pod Vámi.
JV
Dobrý den,
dovolím si nesouhlasit s panem Vondrákem.
V uvedeném příkladu je napsáno, že NEzateplovali – „Před devíti lety jsme chtěli zateplovat, ale nakonec jsme si to rozmysleli a dům jsme nezateplili.“
Proto pokud předpokládají, že po zateplení by snížili celkové náklady na vytápění o 40%, pak správně počítají onu 40% úsporu tak, jak ji počítají. Na druhé straně jak přišli na uvedenou úsporu tam už napsáno není.
V prvé roce mají bez zateplení spotřebu 932 GJ – pokud by provedli zateplení a snížili si o předpokládaných 40% spotřebu, pak by platili o 932*0,4 = 373 GJ méně – tedy platili by 559 GJ.
Ano cena za jednotku roste, zároveň ale u nich klesá i spotřeba (lidé už možná netopí tolik do luftu, mají nová okna, netopí se zbytečně ve společných prostorách, …), proto je návratnost tak těžko vypočítatelná.